Paměti RAM

23.05.2012 14:47
  • V článku se zaměříme na správnou volbu operačních pamětí RAM. Výběr těch správných pamětí je závislý na několika faktorech, zejména jejich účelu, kterému se podřizují parametry velikosti, frekvence, latence i chlazení.
 
  • První co člověka napadne je velikost. I když se jedná o dnes velmi přeceňovaný parametr, jednoduše stačí říct, že na hry bohatě stačí 4GB paměti, na kancelářskou práci a do domácího počítače bohatě stačí 2GB pro Windows Vista i Seven. Starší Windows XP si pro kancelářskou práci vystačí s 1GB, více než 4GB pro něj nemá smysl.
  • Souvisí to i s bitovou verzí systému – ta 32bitová umí adresovat pouze 4GB paměti, od čeho je však nutno odečíst povinnou paměť grafické karty, vyrovnávací paměti v pevných discích, mechanikách a procesorech. Výsledná hodnota (typicky 3,3GB) je maximální systémem využitelná paměť RAM. Zbytek té operační paměti 32bitová verze jakoby "nevidí".
  • Pokud dojde po čase k navýšení požadavků, paměť RAM je jediná komponenta počítače, nepočítáme-li pevný disk, která se dá rozšířit aniž by se stávající musela vyhodit. Optimální kit 2x2GB pamětí od Kingstonu stojí kolem 1000 korun, což je velmi příjemná částka.
  • Velmi důležitým parametrem je typ slotu (DDR2, DDR3) – dnešní základní desky už mají výhradně DDR3, upgradovat staré DDR2 nad 4GB už nemá smysl ani z výkonnostního, ani z cenového hlediska. Je podstatné říci, že DDR2 paměti nejdou umístit do DDR3 slotu a naopak.
  • Následuje frekvence – to je de facto nejvýznamnější parametr udávající výkon. Ne vždy však platí "čím vyšší, tím lepší"! (Ne vždy je to totiž potřeba.) Frekvence udává, kolik operací je paměť schopna vykonat v jedné sekundě (1333MHz = 1 333 000 000 operací za sekundu – hledání, čtení, zápis, oprava, obnova).

 

  • Dalším parametrem je latence (CL), která udává délku trvání určitého paměťového procesu (hledání, čtení, zápis). A je to právě latence, která nejvíce zajímá hráče, protože hry nepotřebují vysokou frekvenci. Zasílají jen málo "požadavků" o malém rozsahu, kdy k jejich zpracování dojde v několika milisekundách, ale dalších 20 milisekund je prodleva průchodu pamětí. V případě náročných programů je požadavků mnohonásobně více a jsou mnohonásobně delší, takže jejich zpracování samotné trvá i stovky milisekund a nějakých 20 nebo 12 pro průchod pamětí už není tak znatelný rozdíl.
  • Teoreticky tedy u náročných programů získáme na rychlosti zvýšením frekvence, u nenáročných programů a her snížením latence. Háček je ale v tom, že s rostoucí frekvencí roste i latence.
  • V neposlední řadě je také podstatný výrobce. Vyplatí se spoléhat na ověřené značky jako Kingston nebo Corsair. Vyloženě pro hráče vyrábí paměti v Česku nepříliš známá společnost G.Skill. Levnější moduly mívají obvykle problémy s kompatibilitou, přehříváním, přetaktováním i životností. Zejména Kingston HyperX série se jeví optimální pro každé použití, hráče pak mohou zajímat moduly Ripjaws od G.Skill nebo Vengance od Corsair.

 

  • Podstatné je také chlazení. Ty výkonnější moduly přeci jen potřebují trochu větší chladič, než ten kousek plechu, takže Kingston si připravil i sérii HyperX Ti (stejně taková je právě Ripjaws nebo Vengance), která tento větší chladič má. V ostatní případech levnějších počítačů stačí klasické HyperX, do opravdu levných počítačů stačí paměti bez chladiče. Vždy je ale dobré mít ve skříni nějaký ten "průvan", aby se vzduch měnil a alespoň částečně chladil všechny komponenty. Toto dnes obstarávají počítačové zdroje, i když se nejedná o úplně ideální řešení.